Rozvoj mnišství v 11. - 13. století, vznik nových řádů

Shrnutí přednášky ze dne 14. 12. 2006

Sv. Romuald (951 - 1027) - založil několik klášterů, které představovaly zvláštní spojení poustevnického života s životem v komunitě, věnovali se kázáním, pěstovali askezi, vyznačovali se horlivostí pro Boha.

Sv. Nilus (+1005) - založil basiliánský klášter Rotta Ferrata u Říma.

Sv. Bruno Kolínský (1030 - 1101) - spolu se sedmi druhy založil první kartouzu v Grande Chartreuse u Grenoblu ve Francii - kartuziáni zachovávají ustavičné mlčení, věnují se modlitbě, vnitřní usebraností si uchovávají neustále ducha pravé zbožnosti a vnitřní síly, velmi přísný řád.

Roku 1098 opat Robert z Molesme (+1111) založil řád cisterciáků (reformovaných benediktinů) - zachovávají chudobu, samotu k modlitbě, věnují se tělesné práci, zjednodušená liturgie.

Roku 1120 svatý Norbert z Dantem (1082 - 1134) založil klášter v Prémontré jako společenství kanovníků žijících podle řehole sv. Augustina (udržují společný život kněží, podílejí se na duchovní správě farností, věnují se kázáním), premonstráti se zasloužili o kolonizaci rozsáhlých území ve střední i východní Evropě. Panovníci i šlechtici jim svěřovali do té doby neobdělávaná území, která přeměňovali v úrodné oblasti. Papež schválil nový řád v roce 1126. Řád měl i ženskou větev, byl to tzv. typ dvojitých klášterů.

Kolem roku 1170 vznikala společenství zbožných žen, zvaných bekyně. Věnovaly se modlitbě, ručním pracím, pečovaly o nemocné a věnovaly se náboženské výchově dívek, žily společně bez skutečných řádových slibů v tzv. domech bekyň.

Ve 12. století mají počátek špitální bratrstva, která pečovala o nemocné, z nich v druhé polovině 12. století vznikl řád křížovníků.

Rytířské řády

Kolem roku 1050 vznikl v Jeruzalémě řád johanitů, jejichž původním posláním byla péče a ochrana poutníků, později k tomu přibyla obrana Svaté země. Po obsazení Svaté země Turky se v roce 1291 usadili na ostrově Rhodes. Když i tento ostrov dobyli Turci v r. 1522, přemístili se na ostrov Maltu, který ovládali až do roku 1799, kdy ho dobyl Napoleon. Dnes jsou známí pod jménem maltézští rytíři.

Roku 1118 vznikl v Jeruzalémě řád templářů, kteří měli sídlo u Šalomounova chrámu (templu - odtud pochází jejich název), od počátku měli templáři, kteří skládali sliby chudoby, poslušnosti a čistoty, poskytovat ochranu poutníkům a bránit Svatou zemi před útoky nepřátel. Byli zrušeni na koncilu ve Vienne roku 1312.

Roku 1190 vznikl ve Svaté zemi řád německých rytířů, který už v roce 1219 byl povolán do Pruska proti pohanským Prusům, zde ovládl rozsáhlé území, vytvořil tu řádový stát, který se udržel až do roku 1526, kdy se stal světským knížectvím. Původně se věnoval špitální péči o německé poutníky, dnes se věnuje charitativní činnosti.

Žebravé řády :

Roku 1209 sv. František (1182 - 1226) založil řád františkánů (stanovy vypracovány r. 1221, potvrzeny papežem r. 1223) - chudoba, poslušnost, čistota, věnují se kázáním, modlitbě. Brzy mezi františkány vznikly spory mezi zastánci přísného zachovávání řehole - zejména chudoby - (tzv. spirituálové) a zastánci mírnějšího pojetí stanov (konventuálové). Přesto se řád rychle šířil. Kázáním a povzbuzováním přispěli k rozkvětu nábožnosti a lidové zbožnosti, ovlivnili náboženskou literaturu i umění. Pěstovali také teologii a nejednou konkurovali i dominikánům.

Roku 1219 sv. Klára (+1253) založila ženskou větev františkánů.

Roku 1216 sv. Dominik založil řád dominikánů - bratří kazatelů, kteří se věnovali studiu teologie, působili jako kazatelé.

Roku 1228 karmelitáni přesídlili ze Svaté země do Evropy, v roce 1247 se konstituovali jako žebravý řád, v roce 1252 pak vznikla ženská větev karmelitánek.

Roku 1256 papež schválil stanovy nového řádu augustiniánů - eremitů.

doc. PhDr. Vojtěch Cekota


Předchozí přednáška | Přehled všech přednášek | Následující přednáška